| Totemy malovaný se sovími křídly a stopou z vlčích drápů a křeslo pro šerifa, to pro jeho vážnost, když se zasedá a hlína bez trávy a z blízký skály kámen co v kruhu oheň chrání Lampičky na chatách když prší a je ti smutno, abys viděl, kam se dát Všude dobří lidé žijí, ale na osadách dobro je jak zákon I když jako všechno na hodnotách ztrácí i dobro odřenej má hřbet To jak se unavení lidé v pátek zpátky na osady vrací a ještě chvilku trvá než si zvyknou, že vyměnili svět. A starý tepláky a konzervy a košile a kytary a lásky a písničky, co neztratily nikdy moudrost ani klid Chraňte tu nádheru, vy romantičtí blázni už pro to věčný mládí Ten kdo si umí hrát ten stárnout nemá čas a kdo by nechtěl žít |
