| Život je pro mě obnošená vesta vše co se dalo, dávno už jsem prožil teď už mi zbývá jenom jedna cesta vstříknu si trochu jedu do žil Pár kapek utrejchu jsem požil a zítra zas si pro změnu v případě, že bych ještě ožil kuli hlavou proženu Pro koho? Pro ženu To jsem si říkal, když mi bylo dvacet když nevěděl jsem kudy dál až dobrý přítel vrazil mi pár facek a pak se všemu se mnou smál Dva roky nato, to jsem se zas věšel pro tu co měla oči jako mandle co měla pro mě, když jsem se s ní sešel polibky s chutí cukrkandle Pro ni jsem došel k rozhodnutí že život pes je buď jak buď a nikdo, že mě nedonutí abych ho žil, když nemám chuť Tu opět přítel objevil se náhle nadávky jeho vyřklé z plných plic to byly kapky do mě duše zprahlé a z té mé smrti nebylo zas nic Až jednou lehl jsem si na koleje neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačily mě do lopatek Dobytčí vlak do městských jatek měl ukončit mé trápení Byl všední den a přece svátek: dobytčí vlak měl zpoždění Čekal jsem, zdali přítel se mi zjeví aby mě vyrval smrti ze klína nejde a nejde - asi o tom neví Tak jsem se zved a šel jsem do kina. Život je pro mě obnošená vesta na jeho nudu právem stěžuju si To říká sotva jeden člověk ze sta a ostatní se divit musí A proto kdo si neví rady ten ať se smíří s osudem my dokaváde budem tady nikdy říkat nebudem: Život je pro mě obnošená vesta šedá a nudná, jak to račte znát To říká sotva jeden člověk ze sta a ostatní se musí smát |
