| 1. kdyz jsem sel vcera, okolo lesika, malem jsem nerad, zaslapl strevlika, mel krovky cerne, cerna jak tezky hrich, cerne jak smutek, za noci bezesnych. 2. koukam se jak si to sine, po pesine, a myslim na to, jaky ma asi cil, zdali ho najde, anebo ten cil mine, tak jako ja se minul s cilem svym. 3. verte mi pani, kdybych mel zdani, ze nedojde tam, kde by chtel byt, tak bych ho zaslap, bez vahani, [:aby mel klid:] 4. strevlik je cerny, hbity a drzy, vyhne se bote, o hezky kus, ja nejsem strevlik, a to me mrzi, ja jsem jen clovek a zpivam blues. |
