Snad ve je to sto a Mý mámě bůh dal věnem jen prát a šít blue jeans a táta můj se flákal jen sám po New Orleans Bankrotář se zhroutil před hernou jen bídu svou měl a chlast k putykám pak táh tu pouť mizernou a znal jen pít a krást Být matkou, dám svým synům lepší dům než má kdo z nás ten dům, kde spím, má emblém sluneční ale v něm je jen stín a mráz Kdybych se směl hnout z těch kleští pěstí vytrhnout tu mříž jak v snách bych šel po New Orleans a měl tam k slunci blíž Snad znáš ten dům za New Orleans ve štítu znak slunce má je to dům kde lká sto chlapců ubohých a tam jsem zkejs i já |