a dům na nábřeží váhu ztrácí Než se za tu městskou horu pono nebe škrtne křídlem o zem, zaho Město V Kroky Z malostranskýejch patníků kouř stoupá kominíkům v náručích se houpá na prejzovejch loukách kočka sklízí škrábance a lektvar z noční mízy Vykroč oknem ven tady na střechách je jinej svět Dole v hospodách budem na něj pivem připíjet Město dýchá, dýchá V letních ulicích noc odvíjí Kroky smíchá, smíchá Vozy kropící tmu umyjí Tma ze sebe slupky světla sloupá a pak nahá pod mosty se houpá Zpod podpatků dláždění si zpívá město rozmarné se v bocích kývá A když bije půl náhle ve všech sochách zkamení Spočti stádo zdí ulic a domovních znamení Město dýchá, dýchá V letních ulicích noc odvíjí Kroky smíchá, smíchá Vozy kropící tmu umyjí Po Národní třídě tramvaj cválá z neonových amplionů sálá Boty zouvej, chodník teplem dýchá leží si a nikam nepospíchá .... |
