Náhle si nebe kleklo na poraženou zem aniž by se co řeklo, smrt zjevila se všem aniž by se co řeklo, pohasla slunce zář rozpoutalo se peklo a Bůh si zakryl tvář Jó to jsem ještě žil.... Já nevěděl jsem přesně, proč do rány jsem vlít ačkoliv jsem tak děsně chtěl milovat a žít a štěstí stálo těsně vedle mě celej čas já nevěděl jsem přesně, proč náhle vzal ho ďas Jó to jsem ještě žil.... Náš přeudatnej oddíl se v jatka proměnil a já se blátem brodil a o svý lásce snil vždyť láska měla podíl i na tý smrti snad kdybych se nenarodil, sotva bych asi pad' Sotva bych asi žil, sotva bych asi žil a kdyby přiletěla lesklá a horká střela uprostřed mýho čela, sotva by našla cíl sotva bych asi žil |