Ten můj že a Řekni kolik je takovejch řekni když Tenkrát řekla že ráda mě tenkrát kolik mi polibků napo Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát proč vítr mlátí spoustou okenic proč jsou v ulicích auta jinak nic Do prázdnejch beden zotvíranejch aut zaznívá odněkud něžnej tón flaut a v závějích starýho papíru válej se černý klapky z klavírů Tak bloudím tímhle strašným městem sám a vím že Terezu už nepotkám jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a osamělý město mlčící |