| 1. [jako: Marnivá sestřenice] Vlasy samou loknu měla jé je je, a na nic víc nemyslela jé je je. Jak by vlasy narovnala, by se ještě hezčí stala, by se ještě hezčí stala jéjeje. My chcem vlasy kudrnatý jé je je, Marcele se podobati jé je je. Chcem vypadat v padesáti jak Marcela v šedesáti, jak Marcela v šedesáti jé je je. Stejně štíhlá jako laňka jé je je, ona že jak v plotě plaňka jé je je Vychrtlá být jak Marcela to by každá z nás moc chtěla, to by každá z nás moc chtěla jé je je. 1. [jako: Písnička pro Zuzanu] Marcelo, ty jsi bílá jako víla, bělejší než bříza bílá, jako sníh, Marcelo, na zahradě tvoje jméno z bílých květů vysázeno nesmím mít. Ani to tvé jméno, Marcelo, do snů mých míchat se nesmělo. Důvadůvadůvadůva Kdyby mi tak do snů vlezla Marcela, Marcela, Marcela nikdy by tam jiná žena nesměla. Je tak jemná, milá, plachá, dávat bych si musel bacha by zmizela každé ráno ta štíhlá gazela Marcela, Marcela Přejeme ti naše milá Marcelo, by se všechno, co tě trápí, ztrácelo: ploché břicho v krátkém čase nafoukne se jako prase, když to chceš Marcelo. Marcelo, Marcelo, Marcelo Marceló, Marceló, Marceló |
