a stará chvíli se barví ti Teď jenom žasnu, čím dál tím více stavu mně zdá se normálním, za chvíli zhasnu, jako ta svíce a svět mi zase zkapalní. Někdo je blázen a z mostu skáče, někdo si lehá na koleje. u mě jen bazén slanýho pláče, zas jiná žena doleje. Časuje málo. přibývá stínů a stará svíce nehřeje, chvíli se zdálo, že kromě Ginu barví ti líce naděje. |