já nasta Zas na rtech cítím slaný žár i chuť tvé touhy, vzdechů pár a známá vůně zavane sem skrze vlasy zcuchané To loňské léto, moře, jas a modré světlo zpod tvých řas Tvé ruce láskou zjemnělé mě pořád pálí po těle Když oheň zhasne zbývá dým a racek s křídlem zlomeným Co loď tvou dlouho provázel A křičel, když jsi odcházel Kůň bílý cval svůj otáčí však stovkám koní nestačí To přece kdekdo z města ví že tenhle vlak tu nestaví Tak odpusť mi můj telegram a ty teď budeš víc než sám V tvé hlavě vzňal se plamínek a sletoval drát vzpomínek Kůň bílý mizí v stopách mých jak letní víno, letní hřích Snad váháš nad tím, co já vím že srdcem tvým jen projíždím |
