| Měl jenže Jordán cestu překřížil, dál už Až Jozue dostal vnuknutí, pozved skřínku starý muž prošel řekou zástup semknutý jak když máslem projde nůž. Za vodou zdi se dotkly oblohy a hradby hlídá stráž jsi ztracen, lide nebohý, tohle město nezdoláš. To To Však dřív než dojde ke zteči, pár zvědů běží vpřed, dívka Ráb jim za slib bezpečí dáva víno, tělo, chléb. [: zdi však Tu Jozue káže lidem svým šestkrát město obejít potom troubit hlasem velikým, ať se třese každý štít Kolem stojí muži ve zbrani, s nimi dvě stě tažných mul sotva zazní rohy beraní, zdi se sypou jako sůl Sotva zazní rohy beraní, vojska křičí z plných plic město bez hradeb se nebrání, v cestě nestojí už nic nestojí už nic, nestojí už nic, nestojí už nic [: Sotva dotroubili trubači, sotva usadil se prach, celý kraj se divit nestačí, město leží v sutinách. Mezi domy, které zůstaly, byl i dům nevěstky Ráb muž své sliby tesá do skály a Jozue byl čestnej chlap. Čím byl proti němu Gideon, čím byl proti němu král? Ještě dnes na poplach bije zvon z dob, kdy on před městem stál hradby |
