| Znám skromně zaoblená lýtka, jaká jsme zvyklý vídat u sochy. V duchu je vidím stále, jinak zřídka a líbí se mi na nich modré punčochy. Nevím, koho by to nenapadlo, že chodidla jsou jistě růžový a prsty jako školní počitadlo. Čtyři a jedna je, no, honem, kdo to ví ? Hlásím se já a říkám hrdě: pět a pak si znova sedám do lavice. Od těch dob už utekla řada let a s léty přišla touha přesvědčit se Protože najdu počitadlo stěží, je třeba sundat modré punčochy. Čtyři a jedna je... na tom už nezáleží. [scat] Znám skromně zaoblená lýtka, jaká jsme zvyklý vídat u sochy. |
