| Docela ulice Docela víc kouzel Snad právě v této minutě se někde lidé smějí anebo bloudí v dlouhé samotě tisíce lidí v beznaději. Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů, den plný krás, den marných snů. Zatímco kolem planou lampy tmou, za mořem ráno vstává, smutná se věčně střídá s veselou a život s člověkem si hrává. Najednou končí, co právě začalo, a trvá dál, co skončit má. Možná že v této chvíli pro lidi písničku někdo skládá. A přitom vůbec, vůbec nevidí, jak ho má jeho milá ráda. Pro samé hvězdy s dalekým vesmírem, on nevnímá svůj všední den. Týden má jenom jednu neděli a často šlapeš bláto. A přece všední den je veselý a přece život stojí za to. Ten všední den, ten, který znáš, jde s námi dál, jak přítel náš. |
