| Slunce jas tě líbal hodil ti zlato do vlasů vánek tě kolíbal navál ti stříbro do hlasu to bylo když jsem poprvé uviděl tvoji líc den když dohasínal moh jsem ti jenom říct: Až padne do lesů stříbrná zář políbím poprvé tvou něžnou tvář V dálce až zahoří sluneční jas oba už uvidí v náručí nás Dále se řeka valí časem si třeba poskočí nám co lesy daly nasype úsměv do očí Usedni ke mně, dítě mé budeme vzpomínat já ti budu zpívat vždyť pořád tě mám stejně rád Až padne do lesů stříbrná zář ... |
