| Každého jitra z toho přístavu vyplují bárky a lodi do moří a slunce kulaté jak míč s každým úsvitem v dáli se z hlubin vynoří A děti z Pirea se po břehu loudají, moře jim nohy omývá ty modré nedozírné dálky je lákají víc nežli země šedivá Co moře zpívá pod křídly kormoránů o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea Však každý mívá své jedno velké přání sní o něm za svítání jak děti z Pirea Každého večera se k přístavu od moře bárky a lodi vracejí ty čluny připlouvají s nákladem ryb, starých lásek a nových nadějí Jen děti z Pirea už nejsou tu na břehu, dávno už musely jít spát a budou do ranního úsvitu snít o tom všem, o čem snily tolikrát Co moře zpívá pod křídly kormoránů o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea Však každý mívá své jedno velké přání sní o něm za svítání jak děti z Pirea |
