| Co bude dál, náš příběh končí Na rozcestí nechal jsi mě stát Můžeš si jít, kam se ti zlíbí Klidně já mohu se tě vzdát Jen noc je zlá, teď najednou A hlavu mám vždycky ráno mdlou Snad nic už víc mě nevzruší Snad na duši mám stín Co bude dál, život je dlouhý Mé dny jdou jako líný proud Jen do čtyř stěn hluchých a prázdných Monolog vedu jako bloud Mí přátelé, zas přijdu k vám Však srdce dnes jako kámen mám A ošklivá si připadám Kam nosit mám svůj splín Co bude dál, náš příběh končí Hodím tvou kytku do smetí Jak nemožné, jak staromódní Lásky žal v našem století Ne že bych zlé ti chtěla přát Však roli mou jednou měl bys hrát Přebytečný, lichý a sám Přijdeš a já kdo ví Co bude dál, náš příběh končí Co bude dál, co dál... |
