| Dominiku niku niku ty jsi sám jak poustevník jak hříšnou duši mám můžeš zázrak udělat když mě budeš míti rád peklo ďábla překonám Poprvé jsem viděla ho přede mnou když zvolna šel po chodníku levá pravá smutnou díru v patě měl Plnovous měl jako svatý začli se mnou čerti šít jaká by to krása byla kdyby mě chtěl políbit Pod střechou hned vedle půdy aby snad byl k nebi blíž maluje a neprodává chudý jak kostelní myš Co je půst, když budu v ráji až se se mnou ožení rozjímám a mívám v hlavě všelijaká vidění Vystříhám se navždy všeho co mu bude nemilé pokorná jak láska káže budu mu prát košile Všude číhá pokušení proč nás tolik musí být jako správný anděl strážný ostražitě budu bdít Kdyby mě snad nevyslyšel konec je mých světských dní posílali Ofélii půjdu sama místo ní (do kláštera) |
