Já myslím teď na tebe moje milovaná snůška tvejch nesmyslů brouzdá mi pamětí Já myslím teď na tebe moje milovaná Ty přijdeš vždycky zvaná – nepozvaná když sedím v samotě jak matka bez dětí Proč zrzavíš když bylas’ vraná? Reznou nám i naše řídký objetí Já myslím teď na tebe moje milovaná Strojky tvejch chichotů znějí mi nad týlem Já myslím teď na tebe moje milovaná a jsem tou pouští který schází mana samotou trestanej stoletím za chvíle Já jsem jen pěnou ve tvejch vanách ale nejsem sám sebou ani omylem Myslím teď na tebe moje milovaná Tvůj šepot láskovej už v mým uchu dávno nebydlí Myslím teď na tebe moje milovaná a vlastní moje hlava jako peří draná cítí se z nespaní snad hůř než na vidlích Zdála ses bílá – neprohnaná a svou slepotou jsem si sám sobě schody namydlil Myslím teď na tebe moje milovaná Tvá piha na boku ještě se neskryla Myslím teď na tebe moje milovaná a je mi jedno že jsi někde vdaná Můru nám ráno udělá z motýla Vždyť ta můra nám byla taky předem daná Můra je taky motýl Má milá |