Duně údolím jarní v peře přijíž Ví, celej Zase jdou krajem vánky voňavý obouvám svoje boty toulavý Dobře ví moje milá, i kdyby víla byla tyhle toulavý boty nezastaví Mám boty toulavý ty ani kouzlem nezastaví Musím jít, mraky táhnou nad hlavou musím jít stopou bílou toulavou Neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím prošlapám cestu domů jarní travou Víš, ty to dobře víš ty moje boty nezastavíš |