Můžeme se mít trochu rádi a po tý kráse jen tak snít až přijdeš jednou na jednohubky naplníme štěstím celý byt Tak tu sedím hodiny letí domovník vrata zamyká můj šarm - hromádka smetí o patro níž kohoutek zavzlyká Tak tu sedím, hodiny letí prostřený stůl, jen si brát zhrzená touha svátek světí co dělat - jen se nedat zmást Až příště půjdeš na jednohubky nedej na to, co o mně říkají jsou to jen řeči závistivý tetky nedej na to, oslice jen hýkají Až příště půjdeš na jednohubky po kterých i můj kocour zavrní nedej na to, co ti o mně řekly nenalezneš utrápený stvoření |
