| Nad jezerem pod horami před konečnou stanicí za soumraku zcela samy šly panenky silnicí Tiše zněly jejich kroky nad krajem se stmívalo a tak během první sloky vlastně se nic nestalo Měsíc vyšel, soumrak právě padl přímo do vřesu když tu něco leží v trávě dívky trnou v úděsu Netušily v první chvíli co je to za divnou věc až posléze pochopily že to bude myslivec Proč dívky strnuly v úděsu proč leží myslivec ve vřesu kdo to byl kdo povalil ho do trávy o tom právě naše píseň vypráví Běda běda třikrát běda krutou měl jsem nehodu tak si myslím, že by leda jedna z vás šla pro vodu Řek bych že ta druhá k mýmu štěstí zcela postačí kdyby došlo k nejhoršímu tak mi voči zatlačí První dívka nemeškala džbán popadla béžový nikdo neví, kde ho vzala snad ho našla ve křoví Obětavé děvče spělo rychle přímo za vodou a to, co se dále dělo nedělo se náhodou Co křísí myslivce k životu když leží pod bukem v sobotu co je lepší nežli vody krůpěje o tom přec se v další sloce zapěje Tou dobou však jaro bylo láska divy dokáže myslivci se ulevilo hned byl plnej kuráže Když viděli, že jsou sami nečekali na radu a tam mezi malinami měli dobrou náladu Druhé děvče svoje kosti zatím k vodě doneslo kde já shodou okolností řežu dříví na křeslo U studánky dívka klekla poupě právě v rozpuku ach můj bože, ta se lekla když jsem jí sáh na ruku Proč dívka s vodou se nevrací že tam má myslivec legraci čím to, že to všecko takhle dopadlo co vás, milí, v tuto chvíli napadlo Ku konci se píseň chýlí tiše listí šelestí a my víme, že se mýlí kdo spoléhá na štěstí Dovedem se dvořit dívce v zimě, v létě, na jaře převlečeni za myslivce ba i v roli dřevaře |
