| Čochtan a Káča: (Č) - Začlo to včera. My jsme mysleli původně, že to je ze slaný vody, tak jsem vlít do studny. Už mně ráno bylo líp. A jsem vylez ven a tam něco čochtalo, tak jsem se tam díval a vy jste se koupala a já jsem se díval - 'sem neměl, viďte... Najednou mě to tuhle luplo, tadyhle mě to sevřelo. Polilo mě horko, bylo mě takový vedro a jako husíkůžno. A najednou mě to tadyhle vzalo, teď mě to tuhle ujmulo a píchlo - ne, že by to bolelo, ale tak bolno. Tak jsem vlít do studny, že tam je chladno. (K) - A jak je Vám teď? (Č) - Stydno. (K) - Nevolno? (Č) - Ne, ne, ne, ne nevolno, to ne. Tak ušmrncnuto, jestli víte co myslím. (K) - Já už vím, co myslíte. Sladko, ale hořko. (Č) - Ouzko, ale široko. (K) - Není žádný parno, ale tak vlaho okolo. (Č) - Ale napolo jenom. (K) - Napolo? (Č) - Napolo. Já jsem ještě částečně bytost nadpřirozená, víte? (K) - A hlava se Vám točí. (Č) - Jo. A hvězdiček mám plný oči. (K) - A jeden ani dobře neví, co. (Č) - Ne, jeden neví a dva by věděli a přitom, jako kdyby, jako kdyby, jako kdyby... (K) - Něco jako... (Č) - Jako kdyby... (K) - Něco jako tento... (Č) - Jó, jó, jó... Jó, jó, jó, něco jako tento Vlastně ne, spíš jako když Jako... Na jazyku už jsem měl to Jak když kočka honí myš Jako když běsi na šosy se věsí do zad mně vráží nůž Přitom to však nikterak nebolí Naopak to v okolí srdce povolí Cítím-li ručky Vaší dotek Hrtan schne, potí se dlaň Přestávám být hravý šotek a je ze mě dravá saň (K) Já to znám, mě to taky mate Vlastně ne, spíš jako když Jako když - přece to znáte (Č) Jako když se hladí plyš (K) Je mi tak sladko (Č) Hedvábno hladko a připonádherně (K) Je mi tak slično, tak nebetyčno (Č) To se, slečno, skutečno dá těžko vylično (K) A že teď srdce moje strádá vyplatí se tisíckrát až přijde ten (Č) -Kdo? (K) Co ho mám ráda (Č) -Ajajaj (K) a řekne, že mě má rád (Č) Tak to bylo řečí, jeden div nebrečí a pak se přesvědčí, že vše zbytečno! Sbohem, slečno! |
