| Míle a míle jsou cest, které znám jdou trávou i úbočím skal Jsou cesty zpátky a jdou cesty tam a já na všech s vámi stál Proč ale blátem nás kázali vést a špínou nám třísnili šat To ví snad jen déšť a vítr kolem nás ten vítr co začal právě vát Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou Kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou Bůh ví, co růží, jež dál mohly kvést spí v hlíně těch práchnivejch blat To ví snad jen déšť ... Dejte mi stéblo a já budu rád i stéblo je záchranný pás Dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás Proč jen se účel tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát? To ví snad jen déšť ... |
