| Byl jeden starý muž měl malinkatej dům No hrozně malinkej malej ad absurdum Pár přátel co jich měl k hrobu doprovodil Byl sám jak v plotě kůl jak v poušti krokodýl Starý muž v domku sám a bez potomků žil v starým domě zcela soukromě Žil jak žít jen lze z malinký penze Ono vždy zlé je přežít svý Pompeje Tenhle muž se však nedal Dokud žil, hledal pedál V domečku dvakrát čtyři chtěl na varhany hrát Den co den hubil moly vyhlížel po okolí navštěvu jakoukoli a že jí řekne - dál Co člověk chce má mít Druhýho prosince na dveře ťuky ťuk jemně a prostince Starý muž řekl - dál Já dlouho čekám již S hlubokou úklonou vstoupila paní myš Nerada já velmi budík však došel mi prosím jen tak vstoje kolikátýho je? A že tu blízko bydlí - Muž oprášil židli Velká čest má dámo pro mé obydlí Sedli si povídali smáli se vzpomínali malinký karty hráli pili malej rum Vy co vás boty tlačí zpívejte s náma radši že malý štěstí stačí a je ho plnej dům |
