| Ležela tkanička na ulici Řekni, kdo takové věci ztrácí Podivnej charakter musel to být Kdo umí tkaničku z boty ztratit Řek jsem si: Nutně ho musím poznat Máme si navzájem co povídat On poznal tajemství jak šťastně žít Vždyť umí tkaničku z boty ztratit Zkoumavě jsem se po lidech díval Celičký den jsem po městě bloumal Kterej z vás asi tak mohl to být Kdo umí tkaničku z boty ztratit A lidi vykračujou prkenně Naoko vypadají důstojně Až příliš prakticky umějí žít Nó neuměj tkaničku z boty ztratit Čí je ta tkanička, tiše se ptám Že najdu vlastníka už nedoufám Těch lidí okolo nemůže být Ti neuměj tkaničku z boty ztratit Večer byl, slunce dávno zapadlo Když se smutné srdce rozehřálo Jen jeden z lidiček mohl to být Kdo umí tkaničku z boty ztratit Jen jeden z nás toulavou duši má Z ulice k ulici se potlouká Malinkej cikánek musel to být Ten umí tkaničku z boty ztratit Tak teď když odpověď konečně znám Závažný závěr tu udělám Že ze všech člověků má se nejlíp Kdo umí tkaničku z boty ztratit |
