| Stalo se to dávno, už je to roků pár. Chlapa zabili prej tam, co stával bar. Dva to viděli a voba dva říkaj', že vypadal jak já, ten chlap co utíkal. Soudce se mně ptal: Jaký máš alibi? Buď jsi jinde byl, nebo's ho zabil ty. Já tam mlčky stál a pot se ze mne lil. Jen kamaráda žena ví, kde jsem tu noc byl. Každou noc, když všichni spí její pláč až k mýmu hrobu zní. Nikdo neví, nikdo nezná. Nikdo to neví, jen já. Už oprátku mi chystaj', kněz mi sbohem dal. Dole stála žena, co jsem s ní tu noc spal. A dole stála žena, vedle ní kamarád. Myslí, že ho ráda má, a to mu nechci brát. Každou noc, když všichni spí její pláč až k mýmu hrobu zní. Nikdo neví, nikdo nezná. Nikdo to neví, jen já. Pak trhli podlahou, já byl k nebi blíž. A vona stála dole, jen vo dva metry níž. Pozdě navečer, když kamarád šel spát, tak přišla na můj hrob mi s pláčem sbohem dát. Každou noc, když všichni spí její pláč až k mýmu hrobu zní. Nikdo neví, nikdo nezná. Nikdo to neví, jen já. |
