Myslel sis: přítel můj, a ryba, rak nebo tak či odpo můžeš-li na něj S sebou do hor ho vzhůru po boku lanem svým s ním se s kým čest máš, s kým čest na na na... Jestli zlomí jej vzdor těch hor skrčí nos, ohne hřbet, chce zpět z ledovců na skalách když má strach a přemýšlí, kam by plách' Pak ho znáš, pak ho znáš ažaž jen ho nech, ať si jde, kam chce nežli s ním, radši sám jdu, sám takovým nezpívám na na na ... Ale když nekňučel a šel neskuhral, na dně sil když byl a když z výšky jsi slít', on tě chyt' neboť byl, kde měl být Když se bil, když se rval a hnal zmámen na štítech skal pak stál je to on, přítel tvůj, při něm stůj jemu jen důvěřuj |