| Žlutá v zemi škvíry sluncem letním vyry a pod tady leží Johny Nad jak ta svíčka, co už dávno neho a pak ji tiše Žlutá Johny smutný voči do tmy upí hledí kterej dveře k němu [recit:] Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá modlitbou pláč svůj provází a k poslednímu sbohem síly sbírá a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází Žlutá kroky mizí vítr bílej přízrak a pod a i Johny, co tu |
