| | DmiStařičký kapitán, A7kterému whiska
Gmijak slzy kapala Dmina vousiska
A7dovedl vyprávět Dmibaladu
Bbkterou vždy Doudělal A7náladu
DmiHromoval, zaklel, A7zhluboka vydech
Gminež začal vyprávět Dmipodivný příběh
A7o tanci, který hned Dmivšem nohy zvedal
Aa snadno každého ErozkoléA7bal
On Dmariňák byl šilhavý
měl nohy do O, krok H7houpavý
a Emiona byla výstavGminí
Aukázka Emi7krčmy A7přístavní
Ti Ddva když pospolu
courali H7po molu
tu Emizůstal každý Gmistát
a Dmusel se A7podíDvat
[: A kdo tak F#7chvilku koukal
už sám se v Hmibocích houpal
jak když má, E7krindapána
AkymácejíEmi7cí palubu A7pod nohama
DA tak z té záliby
vyšel swing, tanec H7bez chyby
a Emiprvní dal mu Gmivznik
ten Dopilý A7námořDník :]
Profesor taneční, který to viděl
vykulil oči a sám se styděl
vždyť ten rytmus, který notoval
jak by mu docela učaroval
Vzal si je s sebou, bylo to snadné
vždyť soudek rumu je lákadlo vnadné
A když s ní za vínko zatancoval
pak baladu úvodní vypravoval
|
