| Vy neznáte naši tetu když slunce zapadá za horu teta vrhá silhouetu ku vzdálenému obzoru Chvíli chodí sem tam plaše chvíli stojí v pozoru ona teta naše rýsuje se proti obzoru A tam každý večer straší silhoueta tetina Vy neznáte tetu naši je jak divá květina Proč tam bloudí, co tam hledá kdopak to tuší, kdo to ví na to nám odpověď nedá ba ani večer srpnový Chvíli chodí sem tam plaše chvíli stojí v pozoru ona teta naše rýsuje se proti obzoru Tak si tedy lidi pletou tou večerní hodinou s její vlastní silhouetou naši tetu jedinou Vy neznáte naši tetu když slunce zapadá za horu teta vrhá silhouetu ku vzdálenému obzoru Chvíli chodí sem tam plaše chvíli stojí v pozoru ona teta naše rýsuje se proti obzoru |
