Jednou jsem si vyhlíd dámu za bárem uprostřed půlnočního ticha Říkám, ať mě seznámí s tím lektvarem co tak zručně celý večer míchá Povídám jí: Krásná dámo u báru namíchejte nápoj lásky pro mě ať se zítra nedočkám už nezdaru u dívky, co bydlí u nás v domě Mandragora za jakubské noci utržená jedno mihotavé světlo svatojánské mušky slza, kterou při setkání umí prolít žena dým, který se chvíli vznáší po výstřelu z pušky Napil jsem se a pustil se do tance neboť nápoj správně vínem ředím kvůli němu a té krásné barmance do dneška u toho báru sedím |