| Jak divné přízraky k nebi se tyčí konstrukce jeřábů a řeka mlčí snad že ji spoutává kamenná přístavní hráz Jeden šíf odplouvá, druhý se blíží k ránu se lucernám oči už klíží jen racek odhání mlhu a přízemní mráz Za chvíli slunce vstoupí na nebeskou báň snad se mé zkřehlé ruce zahřejí Naději stále hledá, kdo je v noci sám když vidí, jak se lodi vracejí Myšlenky podivné v hlavě mi klíčí pro koho sobecké ženy se líčí Mě cestou provází jen staromódní blues [mezihra] V hospodě za řekou ospalý číšník hosty už nečeká, neslyší výkřik To láska umírá, zařiďte pohřební vůz Ráno mě zamrazí nad velkou kávou vystrojte poslední loď vlajkoslávou dejte všem znovu hrát jen staromódní blues Za chvíli slunce vstoupí na nebeskou báň jiní si štěstím ruce splétají Kam zmizel najednou ten říční kapitán když jeho polibky mě scházejí Někdy se nevrátí, co člověk čeká Srdce je na zámek, samota leká a proto dejte hrát jen staromódní blues |
