| [1. Podzimní:] Když harfa zpívá, dni se náhle klíží víčka, jen houpy hou a s vlídnou tmou teď nech se hýčkat. /:Vábný zvuk harfy až tě zmámí oddechni si, Pavlo, s námi, v dáli shon, ty slastí mastí nech se nésti.:/ Vánočku a taky koblih plnou mísu, marokánku, griliáš a tiramisu. [: Teď když jsi naladěna sladce zvládneš přijmout dary hladce, náruč slastí každý z nás ti chce přinésti. :] [2. Slavíci z Madridu] Lalálá ... 1. Život je báječný, skvělý, lidi z dobrýho jádra všichni by ze srdce chtěli vidět svět jak umí Pavla. Růžový brýle vždy mít, kde je ta růžová pravá, za pravdu jít se bít, škarohlíd ten ať prohrává. Krásný a báječný, výmluvný, statečný, může hned každý z nás bejt, dobrý a nejlepší, větší a největší, Pavla nás vždy vidí great. 2. Ať je tvůj život bezva pořád báječný jídlo, špatnýho nic ať se nezdá, to ti teď přejeme, Pavlo. Nedrž se stranou od Géčka, každý z nás tě tu rád vidí. Život ať není zpátečka, ať všude jsou báječný lidi! Ohromný, úžasný, nebeský, překrásný, ať dál chce tvůj život bejt, perfektní, přátelský, bezpečný, moc hezký, zkrátka ať pořád je great. Lálálá… Ohromný, úžasný, nebeský, překrásný, ať dál chce tvůj život bejt, perfektní, přátelská, bezpečná, moc hezká, zkrátka ať pořád jsi great! Lálálá… |
