| Nábřeží zdobí tvůj malý dům, pohodu skýtá všem návštěvníkům, kde místo hluku je příjemný šum, to řeky ššš… šumění. Opustíš řeku třeba na kole, i když zrovna nejsi pachole, má vánek pod triko vstup nepovolen vítr jen ššš, ššš šššššš zašumí. A potom nasedneš si na moped, to by hned jen tak někdo nedoved, vždyť je ti kopa let, a drandíš moped ti vr vr vr... zavrní. Mopeda schováš, když padá déšť, znovu od první sloky vytáhneš trabanta, řídíš ho též, otočíš klíčkem a řekneš si kéž motor mi drn drn drn... naskočí. Řeka si šumí, když padá sníh, ty rychle objevíš se ve tratích, na běžkách frčíš až zajiskří sníh skluznice ššš, ššš... zasviští. Jedeš takhle fakt už kopu let, i když máš život plnej piruet, ze školy k soustruhu, a pak zpět, život tě ooo, ooo, ooo otáčí. Jásáme s tebou, je blízko den, znovu od první sloky kdy sedíš u vody pod důchodem, hledět, pít kafe a nebýt vzorem to je tak žužužu.... žůžový. Možná sis vzala příklad z Sidhárty, moc rád vzal by si tě do party, ať plyne řeka, svět ať se vzteká, vlnky tě kokoko... konejší. Tak přejem, ať si začneš užívat, na fracky ve škole jen vzpomínat, ať už jen vyhráváš, bez boulí, a hlavně glo glo glo... Na zdraví! |
