| Prsty otlačený od řemínků, náplast na patách prach až pod víčkama, sluncem znavený čekaj na nádražích na lavičkách až pojede jim ten správnej vlak Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot podle doby název pionýr či skaut Co je po jménu chtěj na chvilku si vlastní život do svejch rukou vzít. Přišli zpívat jen a hrát trochu si postěžovat že se jim moc stejská že tak strašně máme práce že už nezbývá nám na ně vůbec čas Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej potom s natlučeným nosem zase dál S léty mnohý člověk pochopí a radši zapomene to, co tolik chtěl Přišli zpívat jen a hrát ... |
