| Nelidský je můj osud spíš nikde tady nemám skrýš nikde jíst mi nedají a tak si šeptám potají co by řek mi Houston, Houston, Houston V botách je díra, šaty jsou cár na čele deště krůpějí pár půldolar v kapse mám a tak vím dík novinám co by řek mi Houston, Houston, Houston Tulák se zoufale zpátky vlík aby svému městu složil dík mou duší táhne splín je zlé když teď už vím, co by řek mi Houston, Houston, Houston Jednou se vrátím a budu mít na řece dům, v něm víno pít široký stůl a hezký sen pak už nezáleží na ničem co by řek mi Houston, Houston, Houston Nelidský je můj osud spíš nikde tady nemám skrýš nikde jíst mi nedají a tak si šeptám potají co by řek mi Houston, Houston, Houston |
