Čekám na svůj náklaďák co mě vezme dál jedu dál i když už nemám s kým na cestách, kde v dešti s ní tolikrát jsem stál každý kámen zblízka prohlížím Tady nás vzal dýzlák s uhlím a já se svou harmonikou doprovázel její tiché blues Všechny písně, které šofér znal za to že nás vzal jsme hráli dál nás potom vzal zas jiný vůz Všude kam se podívám tam slyším její blues každé město jinou písní zní Na každém tom náměstí snad ze mě zůstal kus vzpomínám si na každý z těch dní vzpomínám na chvíle kdy byl jsem s ní Každou noc mě hřála dechem svým ať byl mráz či sníh znala mé sny i má tajemství Vyměním dny zítřejší za jeden včerejší za jediný z těch kdy byl jsem s ní Tady někde blízko musí být jedno náměstí kde mi řekla Domů otáčím a já doufám že našla tam své štěstí v neštěstí sám pak zase šlapu bodláčím |