| [recit:] To máš holka těžký: jak se kácí dřevo, tak musím bejt u toho. Sezóna pro nás dřevorubce začíná už v zimě. No tak nebuď smutná. Zejtra časně ráno až mě slunce vzbudí přijdu ti mám ilá, přijdu sbohem dát budu tam kde hřeje mech a říčka studí v ráji voňavejch a prosluněnejch klád Mám tam boudu dřevěnou pod ní skálu s ozvěnou šedej medvěd si tam chodí se mnou hrát Chvíle stačí co by dejch vůni větví jedlovejch jó a člověk zase na světě je rád Já ti tady časně ráno šátek nechám ty se můžeš do něj mračit nebo smát dneska budu s tebou ale zejtra spěchám k ráj voňavejch a prosluněnejch klád Mám tam boudu dřevěnou... Zejtra časně ráno jdem a ty si zatím můžeš bílý plátno do výbavy tkát abys moje mohla bejt hned ja se vrátím z ráje voňavejch a prosluněnejch klád Mám tam boudu dřevěnou... |
