| Všude je pusto, všude je tma ač není zima, zebou mě obě uši všude je pusto, všude je tma a nejvíc, docela nejvíc v mé duši Došel jsem tam kde jsem a zde jsem upad do spánku beze snů nesmíte dupat Smíte jen se mnou tou nocí temnou zpívat mé melancholické blues Život je cesta která změnila se v těsto já však tou cestou půjdu bez protestů přesto půjdu a upadnu jsa vděčen gravitaci za trochu odpočinku naposlední štaci Půjdu a upadnu, až ujedou mi nohy od mládí k padání mám nadání a vlohy nikdy jsem netušil jak všechno chodí hladce půjdu a upadnu do těžké rezignace Chtěl bych se přesvědčit že už je konec všemu a byl bych vděčen i za sebemenší trému Chtěl bych se pokusiti o smrtelný chrapot rád bych se potil ale nezmůžu se na pot Veverky ve větvích a na obloze ptáci loučí se s dubem který zálesáci kácí mě však si nevšimnou já nejsem dub jenž padá já nejsem ani smrk a to je moje vada |
