|
Někdy si myslívám že láska je mi vzdálená |
|
nejím a nezpívám a třesou se mi kolena |
|
Ten pocit však se jako dým |
|
rozplyne když tě zřím |
|
a do duše mi padne klid |
|
|
Zdá se mi, že jsem motýl který si vzal do hlavy |
|
že lítat z kytky na kytku ho vlastně nebaví |
|
A proto rozhodl se hned |
|
pro nejkrásnější květ |
|
a jenom pro něj hodlá žít |
|
|
|
Snad řek' jsem víc, než chtěl jsem říct, |
|
|
to už se stává |
bude to tím, že dobře vím, |
|
že jsi ta pravá |
|
|
Že se mi hlava točí |
|
|
za to může šeřík snad |
a tužkou na obočí chtěl |
|
bych zkusit verše psát |
|
|
To všechno bude jenom tím |
|
co dávno dobře vím |
že láska nedá lidem spát |
že láska nedá lidem spát |
|
|
[mezihra] |
|
|
|
|
Snad řek' jsi víc, než chtěl jsi říct |
|
to už se stává |
bude to tím, že dobře vím |
|
že jsi ta pravá |
|
|
Že se ti hlava točí |
|
za to může šeřík snad |
|
A tužkou na obočí |
|
chtěl bys zkusit verše psát |
|
To všechno bude jenom tím |
|
co dávno dobře vím |
|
že láska nedá lidem spát |
že láska nedá, nedá lidem spát |
že láska nedá, nedá lidem spát |
|
|