 |
Někdy si myslívám že láska je mi vzdálená |
 |
nejím a nezpívám a třesou se mi kolena |
 |
Ten pocit však se jako dým |
 |
rozplyne když tě zřím |
 |
a do duše mi padne klid |
 |
|
Zdá se mi, že jsem motýl který si vzal do hlavy |
 |
že lítat z kytky na kytku ho vlastně nebaví |
 |
A proto rozhodl se hned |
 |
pro nejkrásnější květ |
 |
a jenom pro něj hodlá žít |
 |
|
 |
Snad řek' jsem víc, než chtěl jsem říct, |
 |
 |
to už se stává |
bude to tím, že dobře vím, |
 |
že jsi ta pravá |
 |
|
Že se mi hlava točí |
 |
 |
za to může šeřík snad |
a tužkou na obočí chtěl |
 |
bych zkusit verše psát |
 |
 |
To všechno bude jenom tím |
 |
co dávno dobře vím |
že láska nedá lidem spát |
že láska nedá lidem spát |
|
 |
[mezihra] |
 |
|
 |
 |
Snad řek' jsi víc, než chtěl jsi říct |
 |
to už se stává |
bude to tím, že dobře vím |
 |
že jsi ta pravá |
 |
 |
Že se ti hlava točí |
 |
za to může šeřík snad |
 |
A tužkou na obočí |
 |
chtěl bys zkusit verše psát |
 |
To všechno bude jenom tím |
 |
co dávno dobře vím |
 |
že láska nedá lidem spát |
že láska nedá, nedá lidem spát |
že láska nedá, nedá lidem spát |
|
|