| Příroda se k spánku chystá hnědne listí, zima jistá přesto slyšíš na cestách tulácký písně hrát Svetr navíc, rána studí když tě první mrazík vzbudí teplej čaj než rozhlídneš se a zas o kousek dál Tak jako vítr, trochu jak blázen ženeš to nocí, ostatní spí nevidíš nebe, nevidíš na zem vidíš pár lidí, co pochopí Z poezie paneláků šedejch zdí a metra vlaků na nádraží pospícháš, aby sis spravil chuť Když se mlhy v lese zvednou známý tváře k ohni sednou ze smutnýho Babylonu zbude jenom suť Tak jako vítr ... |
