Můj ideál     Ch.Aznavour / J.Fikejzová
         
[ona:]
Vypadáš Cvážně komicky a s tebou emižít mám navždycky
kde je tvůj Fmužný půvab, styl, ač Cdimse tak Csnažíš ze všech A7sil
kdeže ty dmiloňské sněhy fmijsou, já žasnu Cnad tou proměA7nou
vysoké Fčelo, hehe, Gčeš, jak chceš tu Cprogresivní A7pleš
pod křivkou dmipanovačných G7úst teď vidím Cdruhou fmibradu Crůst
Divím se, když se dovídám, že prý máš jiskru, vtip a šarm
za dveřmi necháš všechen švih, na gauči usneš v pantoflích
a já pak z dlouhé chvíle snad mohu ti plomby počítat
tys byl, ach, člověk by se smál, můj ideál, můj ideál
 
[on:]
Vypadáš vážně komicky a s tebou žít mám navždycky
kde je tvůj půvab, něha, vzruch, jsem dnes pro tebe míň než vzduch
nemáš už snahy za pětník, z tvé lásky stal se všední zvyk
ať se mi nikdo nediví, že se mi všechno protiví,
že ve snech, za něž nemohu, nehraješ hlavní úlohu.
Hlídáš mě jako detektiv, však nebyl by to žádný div
kdybych měl jiné zábavy, když doma nic mě nebaví
nevíš snad, jak mi pije krev tvůj líný, nepořádný zjev
když to tak s tebou půjde dál, to jsem si dal, to jsem si dal.
 
[ona:]
V neděli honíš zajíčky, statečně běháš za míčky
schováváš břicho, vypneš hruď a hraješ tenis buď jak buď
já myslím na tvůj ischias, jak budeš doma vzdychat zas
naštěstí alpu doma mám a ta tvá záda taky znám
a pak, to však už musí být, můžem se jít i pobavit
Jen si dáš dvě tři na kuráž, je z tebe grand a mecenáš
a kdekdo mi tě závidí, hm, škoda, že už nevidí
jak se ten grand pak promění v manžela v rámci šetření
tys byl, ach, člověk by se smál, můj ideál, můj ideál
 
[on:]
Ten župan dej už do sběru, než zaviní mou nevěru
ty zatracené natáčky, to je též slovo do rvačky
tvé vrásky mezi obočím a nuda, kam se otočím
mívalas tisíc nápadů, teď věčně nemáš náladu
a tenhle malicherný tvor měl kdysi smysl pro humor
Mí přátelé ti nejsou dost, dost nóbl pro tvou důstojnost
jsem v jejich očích tajtrlík, co rád si na provázek zvyk
ty umíš nervy rozehrát, až vzteky nechce se mi spát
když to tak s tebou půjde dál, to jsem si dal, to jsem si dal.
 
[ona:]
Kéž vrátil by se onen čas, kdy rozechvěl mě pouhý hlas
hoch jako jedle, samý sval, mi lásku věčnou sliboval
já vím, máš rád své pohodlí, však kdybychom se dohodli
nebyl by každý z nás tak sám a netěšil se bůhví kam
tak se mi zdá, že nakonec to není jenom moje věc.
Kdyby snad jiný měl mě rád, říkám ti kdyby - možná, snad
byť se mi líbil sebevíc, je proti tobě pouhé nic
vždyť přes ty velké slabiny jsi ty můj drahý jediný
jsi jaký jsi a budeš dál můj ideál, můj ideál
 
[on:]
Ze srdce kámen by mi spad, kdyby ses chtěla usmívat
vrať mi to klidné zázemí a ráj tu mám zas na zemi
Pokud jde o tvou linii, až příliš se ti rozvíjí,
udělej něco pro krásu, cvič třeba podle rozhlasu
chtěj se mi líbit jako dřív a svést se nechám kdykoliv.
Poslouchej jak mám vážný hlas, buď trochu milá na mě zas
uměla jsi to víc než dost, když stálas o mou náklonnost
což v tobě zhasl všechen cit, vždyť jako dřív to může být
To štěstí, než jsem si tě vzal, to bych si přál, to bych si přál.


název: Můj ideál
 
hudba: Ch.Aznavour
text: J.Fikejzová
interpret:


klíčová slova: 60.léta,   Fikejzová J.