| Ve světlech nočních vlaků tu a tam mihne se můra nebo brouk a na poslední tuláky si výr na kraji lesa tajně houk Ve stříbrný řece ohně hasnou, jen měsíc v ní zbyl tak spát, ať ráno, až přijde den, můžem jít o trochu dýl Vždyť po ránu jsou cesty nejhezčí tichý jak když padá sníh ty krok za krokem poznáváš den štěstí a smůlu na dlaních Ve stříbrný řece ohně hasnou, jen měsíc v ní zbyl tak spát, ať ráno, až přijde den, můžem jít o trochu dýl |
