Ty, kdo bloudíš sám a sám dlažbou měst a jejich špínou smutkem dní a nudou línou, já tě znám Ty, kdo ztratils přízeň dam kdo jsi lásce ustlal v hrobě škodíš tím jenom sám sobě, že jsi sám Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže podívej, kvete růže ta tvá Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne nemáš mládí právě klidné, já tě znám Kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době v téhle chvíli právě tobě povídám: Podívej, kvete růže, podívej .... Ty, kdo znáš se k dětským hrám ač tě bosé nohy zebou počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám Slunce zamklo zlatý chrám noc - ta dáma v černé robě - volá hvězdu a jsou obě přímo k nám Podívej, kvete růže, podívej .. Ty, kdo víš a ty, kdo znáš kdo jsi duše ctná a čistá a kdo v srdci kousek místa pro mě máš Až se zklamu, nebo až ztratím víru v tuhle řádku tak ty mě zas na oplátku zazpíváš Podívej, kvete růže, podívej .... |