| Je to všechno strašně dávno slunce bylo větrem milováno těhotné slunce se jen usmívalo a najednou tu slunečnice je V okně domu slunečnice stojí barák za chvíli strhnout dají Jen malé děti potichu šeptají k čemu tam ta slunečnice je Člověk jak slunce dobrý není svý nálady jak počasí mění Nevšímá si střech, jde po dláždění tak k čemu tam ta slunečnice je Nebe na lidi sluncem kýchá sluneční rýma nám srdce zadýchá Očima z ulice se slunce líbat nechá a proto tam ta slunečnice je Slunce neobléká šaty nedělní svou nahotou morálku lidí raní Holky mám rád, když jsou slunci podobný a proto tam ta slunečnice je Slunečnice se právem k slunci hlásí svou hlavou ke slunci hází a člověk si v závisti hlavu srazí a proto tam ta slunečnice je Kdyby každá holka slunečnicí byla to by náš život byl roztančená víla ale život je šašek a blázny z lidí dělá a proto tam ta slunečnice je Mám také přání když hvězda padá chci aby ta holka byla pořád mladá mladá mládím co na lidský řeči nedá a proto tam ta slunečnice je Až půjdeš z domu ráno budeš mít se sluncem ujednáno že štěstím pokropí tvou duši a proto tam ta slunečnice je Je to všechno strašně dávno slunce bylo větrem milováno těhotné slunce se jen usmívalo a najednou tu slunečnice je |
