a by ten vetřel jsem se do přízně jedné A pod a Slečna, jestli se nepletu, chodila v černém korzetu a pyšnila se jak je útlá v pase Když vítr nohy bezděčně odkryje slečně skutečně já myslím, že snad utonu v té kráse A kdybych vám měl popsat ještě její boky potřeboval bych na to aspoň čtyři sloky A právě tak jako ten Adam pod tíhou její krásy padám a je mi přitom do zpěvu Křivka jejího ramene byla by hodna kamene a sochařova mistrovského majzlíku Stejně tak hrdě vypjatá dvě běloskvoucí poupata kvetoucí nevinně ve stínu krajzlíku To všechno, to jsou bezesporu její klady se kterými si někdy člověk neví rady a právě tak jako ten Adam pod tíhou její krásy padám a je mi přitom do zpěvu Zjištěno je prý vědecky a dokázáno svědecky že člověk musí mít někoho rád Už přece za dob Adama byla tu Eva s vnadama ten případ jistě račte všichni znát Ta slečna, kterou jsem vám tady pracně popsal za tou jsem jako blázen dnes a denně hopsal Pod tíhou krásy toho hada dneska už jiný Adam padá a je mu přitom do zpěvu |
