Zeptej se mě na cokoliv, jen ne na to, co je ve mně, jak tě mám rád To jako kdybys modrý z nebe chtěla stočit do ruličky a do kapsy dát Někde uvnitř cosi zvoní, začne hrát stačí sponka, hřeben, vlas vůně svetru, cos mi dala, všechno snad, čeho rukou tvou dotk se čas Zeptej se mě na cokoliv, jen ne na to, co je ve mně, jak tě mám rád Proč růže voní, vždyť to je div pár lístků, stonek, ty jsi těchhle růží sad Někde uvnitř cosi zvoní ... Zeptej se mě na cokoliv, jestli chceš, tak vymyslím si několik vět o lásce se povídat dá, ale co to je, to marně hledá léta svět Někde uvnitř cosi zvoní... |