Moje střevíčky jsou jako ze zlata když je mám, připadám si hrozně bohatá ty si vezmu jen v onen slavný den až si sednem do kočáru ty a já Moje bílé šaty celé z hedvábí ty naráz všechny lidi kolem přivábí budou v onen den zářit tobě jen až si sednem do kočáru ty a já Ach, jsou samé zlato, ach ty stojí za to zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí když ty střevíčky pěkně jdou tou zlatou uličkou Na své staré banjo nemám vůbec čas je to dávno, co ztratilo svůj zlatý hlas V onen slavný den bude nalezen až si sednem do kočáru ty a já Moje sestra Luce a mladší bratr Ben budou krásní v těch černých šatech onen den ale nejvíce zlaté střevíce až si sednem do kočáru ty a já Ach, jsou samé zlato... Potom řeknu: Sbohem děti, musím jít odcházím tam, kde věčně září slunce svit Sen je vyplněn, přišel onen den kdy si sednem do kočáru ty a já Všichni lidé budou mi hned závidět zlaté střevíčky a zlatých šestnáct let budu bohatá, celá ze zlata až si sednem do kočáru ty a já Ach, jsou samé zlato... |