Znám tolik písní, že si je až pletu nad jejich krásnou žasnu v pokoře Ze všech těch písní nejradši mám větu Jednou jsi dole, jednou nahoře Zšednou ti vlasy, opustí tě milá selžou ti brzdy, přijde choroba na mysli klesat věc je pošetilá dokud je v kufru písní zásoba Písně jsou mocný, žal před nimi zdrhá a proto zpívej o tom, že jsi rád Zármutku mračno na nebi se trhá utřete slzy, budeme se smát Já jsem ten člověk, co vám znásilní bránici a v děsný úctě chovám klauni a komici Jsem ten, co se tu plete, hlásaje kabaret chodíví varieté, kouzelník bez karet Jsem panák fackovací, račte si uhodit Jenže jsem ten, co vrací - tak kdo chce marodit? Já umím písně všecky, co byly složeny fórů znám plný necky, nejsou však pro ženy Jsem frajer, kterej zdrhá, když holky baletí Vím, jak si vlasy trhá ten, kdo jim naletí Známe ty jejich vnady a hebkou pokožku Než to, tak radši tady sežeru rohožku Jsem totiž pro legraci a svody kočičí ňuňuňu paci paci, to se mnou necvičí Já nežli na plac vlezu, dám růži do klopy a pak se v rytmu jazzu proměním v synkopy |