Za podzimních večerů se obyčejně stává že mlha táhne krajinou a semtam poprchává když tak mraky cínový táhnou oblohou tu se v kraji bez lidí zjeví smolař Joe A ten Joe zas táhne dál že ve všem smůlu měl, tomu se smál Když ho Pán zavolal jeho věčnej vandr započal Sám se toulal krajinou, byl jak v plotě kůl když poprosil o vodu tak vzali na něj hůl Jednu dívku miloval víc než chléb či sůl za týden mu řekla však Sbohem Joe, jsi vůl A ten Joe... Kdyby však jen u dívek Joe smolař neuspěl jednou v nóbl podniku si karty zahrát chtěl Kránu ho však potkaly nesmírný trampoty prohrál všechny prachy, ešus, ba i kalhoty A ten Joe... Když ucítil smrti dech, byl ve svým srubu sám tak nedivte se vážení, že nebyl pochován Od těch dob tu v kraji je duch Joea smolaře když je venku psí počasí, zpívá bujaře A ten Joe .... |